Vývoj organizovaného zločinu v ČR v 90. letech – hostem Petr Brodský
Centrum pro bezpečnostní a strategická studia, o. s. ve spolupráci s Oddělením Bezpečnostních a strategických studií KPol FSS MU Brno a Studentským portálem (ne)jen o bezpečnosti www.sekuritaci.cz uspořádalo dne 14. prosince 2011 další z přednášek v rámci cyklu Bezpečnostní středa.
Hostem posledního setkání tohoto semestru byl Petr Brodský, bývalý ředitel Odboru násilí, padělání a obchodu se zbraněmi na brněnské expozituře ÚOOZ Policie ČR, jenž si pro posluchače připravil přednášku na téma Vývoj organizovaného zločinu v ČR v 90. letech.
Svůj výstup, založený na neustálé interakci s přítomnými posluchači, zahájil Brodský obecnou definicí zločinu, přičemž zdůraznil zejména ústřední roli profitu – zločin je tak neodmyslitelně spjat se vznikem a hromaděním majetku již za dob prvobytně pospolných společností. V krátkém historickém exkurzu se pak přednášející soustředil zejména na vývoj na Sicílii v 19. století, jenž dal vzniknout mafii (nicméně upozornil na nutnost rozlišovat mezi mafií a klasickým organizovaným zločinem). Migrační vlny zdejších obyvatel do USA poté nastartovaly kariéry klasického OZ, jenž vzkvétal především za éry prohibice, kdy se ruku v ruce s ilegálním obchodem s alkoholem rozvíjel hazard, organizace prostituce či tzv. racketeering.
Hlavním těžištěm Brodského přednášky pak byla situace v českých zemích, kde je vzestup kriminality, podobně jako jinde ve světě, spjat se společenskými změnami za průmyslové revoluce. Nicméně zejména po komunistickém převratu roku 1948 zde organizovaný zločin jako takový, vzhledem k hermetickému uzavření našeho státu od západních zemí a vlastní povaze socialistického zřízení, neměl šanci. Za odrazový můstek pro budoucí rozvoj českého OZ tak lze považovat především činnost tzv. veksláků (tedy spekulaci s měnou či obecně obchod s nedostatkovým zbožím).
Zcela bezprecedentnímu přílivu rusko-jazyčných, balkánských či asijských zločineckých skupin následujícímu otevření hranic po sametové revoluci se tak nedalo zabránit. Zejména nástup ruských skupin, jež vyhrály (i díky svému zcela bezskrupulóznímu přístupu) první kolo boje o zdejší trh a komodity, nebyl dle Brodského bezpečnostními složkami absolutně zachycen. Vedle rusko-jazyčného OZ působícího na našem území Brodský předestřel charakteristiku a specifika i balkánských či asijských – zejména vietnamských skupin, jež se vyznačují svou naprostou izolací od vnějšího dění. Dle slov přednášejícího se české podsvětí tomuto náporu zcela podvolilo, nicméně český zločin si rychle vystavěl svoje působení zejména na ekonomické kriminalitě (využívání tzv. bílých koní, úvěrových podvodů, manipulace s veřejnými zakázkami či dotacemi apod.). Zajímavé bylo i srovnání české situace se sousedním Slovenskem, pro které dle Brodského představuje, na rozdíl od ČR, mnohem větší problém domácí OZ než ten zahraniční.
Od přelomu století sice došlo ke zklidnění situace, nicméně prim hraje právě ekonomická kriminalita, čehož je neustálá medializace nejrůznějších kauz v posledních měsících a letech dostatečným důkazem. V následné diskuzi se posluchači zajímali např. o možnosti boje proti OZ či o zlepšení práce Policie ČR, jež značně přispěla ke stabilizaci současné situace. Brodského příspěvek tak nabídl nejen přehledný nástin vývoje OZ, ale zejména řadu podnětů pro další reflexi aktuálního společenského dění.